Sen
Dva šermíři Přeruší hru kvůli návštěvě Klidně mohli pokračovat, říká slečna s rukavicemi na nádobí Jsem to já Já jsem opravdu já William Odložen na linku Poshazuje nádobí Spadne do dřezu Mokrý kožich Někdo zvoní On Počká Dokončím plány na Williamův domov Koukám do mapy Nakonec jdu otevřít Dva muži Dohodneme se, že to můžu udělat Vracím se Opravuji kompas, ujišťuji Williama, že to půjde a dokončuji plán
Mladá dívka se účastní talentové soutěže typu MISS krásy. Soutěž, jejíž loňský ročník vyhrála její kamarádka se jí podaří vyhrát ovšem radost z toho má jen chvíli. Její kamarádka totiž loni byla nedlouho po soutěži znásilněna a spáchala sebevraždu. Tvář onoho muže naše hlavní hrdinka z neznámých důvodů zná. A tak když jsou vyhlašovány vítězky a přijede je ocenit i hlavní sponzor soutěže, dívka v něm okamžitě pozná onoho muže. Rozhodne se jej pronásledovat do jeho domu s jasným záměrem. Podaří se jí sem dorazit dřív a ukrýt se. Ovšem násilník tuší, že zde bude a do domu vejde jiným vchodem. Dívka jej spatří, seskočí z patra tak aby mu zlomila vaz, muž ji ale zahlédne a uskočí…
Konec.
Sen se mi zdál 26/9
Hudební průmysl je doménou mužů a pokud oni sami nejsou přímo hlavní aktéři, je to jen sexistická povaha komerčního rozměru populární hudby, která umožňuje početnější propagaci žen. Jinými slovy, sex prodává a to ať už explicitními videoklipy, které redukují ženy na pouhé sexuální objekty, či skrytým ponižováním žen. Tím myslím především texty, jejichž interpretky jakoby žily jen vztahy a muži. Continue reading
Včerejší den, to jest 28. září byl ve znamení státního svátku. A to ne ledajakého. Oslavoval se stát. A nejen stát, oslavovala se křesťanská víra, konkrétně svatý Václav. Bakunin o tom napsal celou knihu – Bůh a stát. A tak by bylo možná lepší dát prostor přímo jemu samotnému. Nebo tento text zaplnit citacemi od něho, nebo třeba Nietzcheho. Hned z hlavy mě napadá jeho výrok o státu a kultuře jakožto o dvou nesmiřitelných protikladech. Ani jemu ale nedám víc prostoru. Chtěl bych napsat co pro mě tento den znamená. Continue reading
O tom jak se špatně připravit, naložit si příliš velké sousto, či prostě podcenit tvrdou realitu situace bych nejspíš mohl napsat knihu. To by ale dalo moc práce a přece jen nějaký ten smysl pro realitu mám, tak napíšu jen pár řádků. Pro inspiraci, tedy, spíš ponaučení z chyb. Continue reading
Možná trochu radikální nadpis. No co, radikální je pokud vím podle výkladového slovníku “do hloubky jdoucí” a tak ani tento článek nezůstane u vyprávzděného hesla v nadpisu. Či spíše sloganu, který lze snadno zaměnit, resp. jeho výklad vyložit jako bezduchou touhu po násilí po neviných maminkách za volantem, které jen vezou své ratolesti do školy.
Zdálo se mi, že přicházím s Martinou jakožto mojí přítelkyní ke stolu na terase nějaké hospody (i když ten stůl byl vlastně umístěn na alfaltu). U něj už seděl můj děda a jeden jeho známý. Někdo mi přinesl pivo, ale Martina si musela objednat. Přišla s půllitrem (já pil třetinku). Dědův kamarád začal vyprávět vtip. Mimochodem se mi nepředstavil, ani já jemu nepředstavil Martinu. Ten vtip byl vlastně hádanka: jaký je rozdíl mezi kamenem a lobotomií? Odpověděl jsem, že jedno je příčina a druhé následek. Řekl, že to je chytré, ale odpověď je jiná. Konec
Tento sen se mi zdál v noci na neděli 1.6.2014. To ještě nepršelo, tak jako teď.
Nedávno jsem se pokusil o překlad textů kapely More Dangerous Than a Thousand Rioters z alba History isn´t an endless circle. Načmáral jsem si vše do deníku, měla to být spíš taková duševní terapie, než konkrétní touha znát texty, byť v hudbě považuji obsah sdělení za zásadní. A pak mě napadlo, že by nebylo od věci se o překlady podělit. Omluvte někdy možná trochu jalovou češtinu a nedokonalost překladů. K některým skladbám jsem si dovolil dopsat doprovodné vysvětlením k danému tématu. Continue reading
Mladík
bordel
Ulice s domky na předměstí
Žena je vyruší
Ona odejde
Nechce vykořisťovat
dva muži
Dalsi čekání
Mexičan s rýčem
Křik a rvačka
Zmocnění se zbraně
Raněný
Pád přes zábradlí
Soused
Konec
—
Cena 750
V poslední době nemám moc dobrý přístup k notebooku a televizi už vůbec nevlastním. Filmové obzory se tak rozšiřují velice pomalu, leč pečlivě. Člověku se pod nos díky bohu nedostává všechen ten mainstreamový balast a snáze odkrývá skutečné filmové poklady. Za jeden z nich považuji i film Nebraska. Continue reading